Novinky v textu jsou podtržené.

Tento text je vhodný zejména pro rodiče malých dětí a dětí, které s námi jedou poprvé.

Vycházíme z našich dnes už dlouholetých zkušeností s tím, co se na táboře stává a na co se rodiče ptávají. Pokud se však budete chtít zeptat na cokoli dalšího, zavolejte na 728 414 835 (Lenka Palánová, hlavní vedoucí).

Starší děti nebo ostřílení táborníci si většinu problémů řeší sami. I pro ně však platí, že vedoucí jsou na táboře pro ně a pokud nastane jakýkoli problém, který si dítě samo nevyřeší, je dobré, aby se s ním svěřilo jakémukoli vedoucímu či instruktorovi, ke kterému má důvěru. Není nic, co bychom odmítli řešit.

 

Cena tábora, placení

Cena tábora je uvedena v přihlášce. Pro rok 2022 byla 4.000 Kč. Je pro nás jednodušší, pokud cenu za tábor (celou, nebo rozdělenou na zálohu 1.000 Kč a doplatek) pošlete na účet (číslo účtu je uvedeno v přihlášce). Při zadávání bankovního příkazu uveďte do textu pro příjemce jméno dítěte, za které tábor platíte. Ulehčíte nám tím párování plateb. Pokud to není možné (např. při platbě složenkou), uveďte jako variabilní symbol rodné číslo nebo datum narození dítěte.

Zeptejte se svého zaměstnavatele nebo zdravotní pojišťovny, zda Vám neposkytnou příspěvek na účast Vašeho dítěte na táboře. Pokud zjistíte, že příspěvek můžete získat, zjistěte si včas jeho podmínky a sdělte nám je. Obvykle stačí, abychom Vám vystavili fakturu s určitými náležitostmi, případně doklad o zaplacení nebo potvrzení o účasti dítěte na táboře.

 

Co všechno je a co není potřeba sbalit dítěti na tábor?

Doporučený seznam je součástí přihlášky. U seznamu najdete i praktická odškrtávací okénka, abyste opravdu na nic nezapomněli. Co nebalit dětem! 

  1. Tašku vždy balte tak, aby dítě vědělo co a kde má. Stává se, že dítě nepoužívá určitou věc (např. čisté ponožky, náhradní baterie do baterky, pláštěnku) jen proto, že si myslí, že je nemá. Pokud nechcete, aby si dítě balilo tašku spolu s vámi (nebo samo), připravte všechno, co dítěti balíte např. na postel, ukažte mu, co vše s sebou bude mít a spolu s dítětem vše uložte do tašky.
  2. Pokud uvažujete nad velikostí tašky berte v úvahu to, že když dítěti úhledně zabalíte tašku tak, že ji sotva dopnete, bude mít dítě z 99 % polovinu věcí na zemi, protože tím, že začne vyndavat věci ven z tašky, nedokáže je už naskládat zpět tak, aby se dovnitř vešly. 
  3. U menších dětí, které nezaberou celou postel, je výhodné rozdělit zavazadlo na dvě menší tašky - jednu pod postel (náhradní oblečení) a jednu na postel do nohou (věci denní potřeby).
  4. Pokud to jde, nedávejte dětem zavazadla, která se nevejdou pod postel (např. velký kufr, který není možné zmačknout).
  5. Pokud se rozhodujete, jestli dát dítěti raději kurf nebo sportovní tašku - volte sportovní tašku. Kufr se musí z pod postele celý vyndavat, jinak ho neotevřete. Pokud chcete dát dítěti s sebou hodně věcí, zbalte raději dvě menší tašky, než jednu obří - lépe se s nimi na táboře manipuluje a i děti budou mít ve věcech lepší pořádek.
  • Běhací boty

Pro naprostou většinu her potřebujeme, aby dítě nosilo tzv. běhací boty. Pod tímto termínem rozumíme pevnou obuv, která dítěti nepadá a nehrozí, že se o ni zakopne. Obvykle jsou to botasky. 

Některé děti mají ve zvyku chodit v botech naboso. Velmi se tím zvyšuje riziko puchýřů na palcích a chodidlech, které jsou pro dítě zbytečnou komplikací. Proto od všech dětí vyžadujeme, aby v běhacích botech vždy mělo ponožky.

Běhací boty musí být řádně rozchozené. Nedávejte dětem nové boty.

V horkých dnech mají děti snahu nosit na běhání sandály. V tom případě je ideální, mají-li sandály špičku. Pokud špičku nemají, hrozí, že se děti zakopnou o podrážku, nebo že se jim mezi podrážku a prsty dostanou klacíky, kamínky a jiné nečistoty, které jim mohou poranit nohu. Je také problém, pokud se dítě zakopne - bez špičky si mohou "nakopnout" palec u nohy. Pokud tedy budete před létem shánět běhací sandály, doporučuji boty, které vypadají jako děrované botasky.

Je-li to možné, dejtě dítěti s sebou dvoje běhací boty. Pokud si jedny namočí, má do čeho se přezout.

  • Mám dát dítěti kapesné? Kolik?

Děti se na táboře obejdou i bez kapesného. Peníze využívají pouze při výletu nebo v horkém dni na nákup zmrzliny v místním obchodě. Rozhodně nedávejte dětem větší peněžitý obnos. Stačí 100 - 200 Kč (děti si rády nakupují suvenýry nebo časopisy na čtení). U malých dětí je možné svěřit kapesné rovnou hlavní vedoucí tábora. Kapesné vložte do malé podespané peněženky (stačí vložit cedulku se jménem do jedné z kapes, ideálně do průhledné kapsy uvnitř peněženky).

Pokud dítěti brzy dojdou peníze (zjistíte to z dopisu), můžete mu je poslat na táborový účet  - do poznámky uveďte jméno dítěte a text "kapesné" a zároveň dejte vědět vedoucím, že jste kapesné poslali. Dítě od nás dostane hotovost.

  • Mohou mít děti s sebou mobilní telefon?

Před několika lety jsme na přání rodičů mobilní telefony zakázali. Hlavní důvody, proč nechceme, aby děti měly mobil:

  1. Dnešní děti "mobilují" od rána do večera. Nechte je odpočinout od sociálních sítí a her a mobil jim s sebou nedávejte.
  2. Malým dětem se začne stýskat, když slyší maminku. Rodiče psychycky špatně snáší, pokud se dítě do telefonu rozbrečí. 
  3. Není v našich silách zajistit nabíjení i pro děti, proto striktně dobíjení dětských telefonů nepovolujeme.

Pokud bychom mobily pro děti povolili, nosili by je všude s sebou.  Vlný čas by děti trávily na facebooku nebo hraním mobilních her namísto toho, aby se zabavily s ostatními táborníky. Navíc je velmi pravděpodobné, že by se několik mobilů ztratilo nebo rozbilo.

Hlavně starší děti mobil potají mají. Zavedli jsme takovou tichou toleranci mobilů. Pokud však u dětí telefon najdeme (budou ho veřejně používat), zabavíme ho a dáme ho rodičům na konci tábora. Letos budeme v tomto ohledu přísní.

  • Výbava táborníka pro táborovou hru - co speciálního s sebou?

Konktérní věc, kterou si děti s sebou mají vzít, najdete vždy na těchto webových stránkách, v záložce aktuálního ročníku.

 

Co by mělo dítě vědet - co mu říct před odjezdem

Pokud se dítěti neco přihodí (bude-li mít jakýkoli problém) je důležité, aby se s tím svěřilo komukoli z vedoucích! Pokud o problému nevíme, nemůžeme ho řešit. Dítě si může vybrat jakéhokoli "dospěláka" v táboře, ke kterému má nejblíž a který se pokusí (sám nebo s pomocí dalších vedoucích) vyřešit nastalou situaci jak nejlépe to jen jde a pokud možno diskrétně, aby ostatní o problému nevěděli.

Malé děti se často stydí někomu říct, že mají problém. Řeší ho sami nebo vůbec. Maskují ho a jsou z toho akorát nešťastné. Tomu chceme předejít. Občas se děti raději svěří rodičům (v dopise, "tajným" mobilem nebo při návštěvním dni) nebo starším dětem. Pokud se to stane, dejte vědět vedoucím.

Nejčastější problémy: WC (počůrání, pokakání, strach chodit po tmě na kadibudku), bolest (bříško, hlava, ...), jídlo a pití (nechuť něco sníst nebo vypít a následný hlad, ...), ztráta nebo rozbití věci (baterka, příbor, hrneček, ručník, kartáček na zuby, ...), zima v noci, mokré oblečení / boty.

 

Co když se bude mému dítěti na táboře stýskat?

Hlavně malým dětem, které jsou na táboře poprvé, se zejména zezačátku tábora stýská po rodičích. Snažíme se pro děti vymyslet takový program, aby neměly čas přemýšlet o stýskání. Hlavně nejmenším se naši instruktoři a vedoucí věnují i ve volných chvílích mezi společnými hrami. I přesto si některé děti potřebují poplakat a svěřit se nebo obejmout. Snažíme se vyjít jim vstříct, kreslíme a píšeme s nimi dopisy domů a ujišťujeme je, že se nemusí stydět za to, že se jim stýská, protože je vidět, že mají maminku a tatínka rádi. V naprosté většině případů tento přístup zabere. Dítě se zapojuje do her a bezproblému se baví s ostatními.

Z našeho pohledu nejčastější chybou, kterou mohou rodiče udělat, je utvrzovat dítě v tom, že jakmile se mu bude stýskat, přijedou si pro něj (zvlášť v případech, kdy to nemyslí vážně). Mnohem lepším řešením je, říct dítěti, že stýskání je normální a nemusí se za něj stydět a že je kolem něj spousta vedoucích, kteří jsou tam od toho, aby dětem pomáhali třeba i se stýskáním nebo s jakýmkoli problémem.  Nechceme děti na táboře držet za každou cenu, ale stýskání je zcela normální a každé malé dítě má někdy "stýskací krizi". To ovšem nemusí znamenat, že si tábor neužije. Troufám si říci, že dokážeme odhadnout, jak moc je stýskání vážné. V případě, kdy by bylo lepší, aby jelo dítě domů, vždy zavoláme rodičům a domluvíme se s nimi.

Občas se také stane, že se menší děti "dostanou k mobilu" a zavolají domů. Většina z nich si začne stýskat a někteří se dokonce do telefonu rozbrečí. V naprosté většině případů to však neznamená, že by se dítěti na táboře nelíbilo. Tento jev byl v minulosti důvodem proč jsme začali nepovolovat mobilní telefony na táboře (děti si zbytečně připomínají stýskání). Pokud se to stane, zachovejte klidnou hlavu a řekněte dítěti, že je vlastně hezké, že se mu po Vás stýská, protože to znamená, že Vás má rádo; že to určitě přejde a že na něj budete pyšní, až stýskání překoná. Až s dítětem domluvíte, zavolejte nám. Situaci spolu vyřešíme.

Pokud pošlete na tábor dítě, které samo jet nechtělo, hrozí, že už z přesvědčení začne dělat cokoli, aby mohlo jet domů. Pokud tedy ani po několika dnech nezabere žádný ze způsobů, jak ho přimět, aby se mu na táboře líbilo, řešíme tuto situaci individuelně s rodiči (po telefonu).

Jedna z osvědčených rad pro rodiče dětí, které jedou na tábor poprvé (nebo se u nich dá předpokládat, že se jim bude stýskat) - pošlete dítěti na tábor pohled již ve čtvrtek před odjezdem. Dostane ho tak hned první ráno na táboře.


 

Předčasný odjezd dítěte

Z principu nepovolujeme, aby jelo dítě jen na část tábora. V minulosti jsme udělali pár výjimek, ale velmi se nám to nevyplatilo. Odjezd jakéhokoli dítěte v průběhu táborové hry velmi ovlivní ostatní děti tím, že se naruší vyrovnanost sil v jednotlivých týmech. Tento zdánlivý detail má významný vliv na vnímání her dětmi. Děti z oslabených týmů mohou ztrácet motivaci a přestanou se snažit bojovat o vítěztví.

Neosvědčil se nám ani pozdější příjezd dítěte na tábor. Dítě se hůře začleňuje do kolektivu. Je to sice individuální a hodně záleží na tom, jak se děti mezi sebou znají, ale pokud to není nutné, pokuste se jako rodiče udělat vše pro to, aby mohlo dítě dojet do tábořiště spolu s ostatními dětmi.

Platí to i v případě dřívějšího dojezdu v poslední den tábora. V minulosti jsme dopolední odjezdy dětí povolovali. Pro ostatní děti na táboře to ale znamená, že v podstatě přijdou o program posledního dne. Týmy nejsou kompletní a dohrávat táborovou hru je tak v podstatě nemožné.  Abychom tomu předešli, zařazujeme na poslední den hry mimo tábor. Děti si dopoledne zbalí věci a po obědě odchází na závěrečnou hru do okolí. Vrací se až k večeru. Po vyhlášení výsledků mohou děti odjet. Je to fér vůči kolektivu a dle našeho názoru i vhodnější pro rodiče (stačí, když pro dítě přijedou až po práci a nemusí si brát volno).

Trochu jiná situace je při návštěvním dni. Jsou děti, kterým se na táboře stýská a které při setkání s rodiči začnou chtít jet domů. Rozhodnutí, zda dítě z tábora pojede je vždy na rodičích. Rozhodně na táboře nechceme držet děti, kterým se tam nelíbí, ale pokud je to možné, domluvíme se s rodiči, aby dítě na táboře zůstalo. Abychom ulehčili rodičům někdy velmi emotivní loučení, osvědčilo se, zahájit ke konci návštevního dne hromadnou hru mimo tábor. Děti prostě musí odejít a rodiče tak mohou v klidu odjet.

Pokud dítě přeci jen z tábora předčasně odjede, nevracíme rodičům vyplacené peníze. Naprostá většina nákladů je zaplacena již před táborem. Jídlo je objednané na počet a odjezd dítěte nám opravdu nic neušetří.

 

Mohu ovlivnit jídelníček svého dítěte?

Pokud chcete přímo ovlivnit složení jídelníčku - např. výběr sušenek, ovoce či zeleniny, které děti dostanou ke svačině, máte možnost darovat potřebný počet kusů Vámi zvoleného jídla táboru. Máte-li takový úmysl, informujte včas (min. 14 dní před táborem) hlavní vedoucí, abychom s tím počítali a nenakoupili (neobjednali) zbytečně moc surovin.

Pokud má dítě jakékoli dietní opatření nebo nechcete, aby na táboře cokoli jedlo, napište nám to včas do přihlášky. Můžeme tak ovlivnit jídelníček a připravit dítěti to, co může jíst.

  • Co když dítě některé z jídel nebude chtít?

Velká část dětí (zejména malé holčičky) je značně vybíravá v jídle. Existují potraviny či suroviny které nesmí jíst, nebo víte, že nejí a nechcete, aby je na táboře musely jíst? Napište nám to tedy do přihlášky (je na ní speciální kolonka pro tento případ). Budeme tak připraveni na to, že musíme pro dítě přichystat náhradní jídlo. Pokud do přihlášky nic nenapíšete máme ke všem dětem stejný přístup - dítě musí alespoň trochu ochutnat. Pokud mu jídlo opravdu nechutná (např. polévka), může ji vynechat, ale musí sníst větší porci zbývající části pokrmu (např. hlavní chod).

Nechceme nechávat děti hladovět. Někteří ale mají tendenci schovat se ve stanu a sníst si své vlastní zásoby. Proto v průběhu každého jídla kontrolujeme, zda všichni jedí, zda se nikdo neschovává ve stanu či na záchodě. Pojídání domácích zásob může být velmi rizikové. Děti je mají uschované v podmínkách, za kterých se mohou zkazit. Může je pak bolet bříško a my nevíme, co přesně a v jakém množství dítě snědlo.

Nedávejte proto dětem s sebou žádné jídlo (ani sladkosti). Hladovět určitě nebudou :)

Jedinou výjimkou je případ, kdy dětem do čistého prádla tu a tam schováte bonbon, který se v horku nerozteče ani se nerozmačká (nerozdrobí) do prádla. Dítě je tak odměněno za to, že si vzalo čisté tričko nebo tepláky.

Pokud dětem dáte nějaké jídlo nebo pochutinu při odjezdu na tábor do vlaku nebo při návštěvním dnu, mějte na paměti, že jsme v přírodě a kolem nás je spousta hmyzu, který "jde po čuchu". Pokud dítě ve stanu rozbalí brambůrky a podobné hodně aromatické potraviny, můžeme si být téměř jistí, že se mravenců, broučků nebo dokonce vos jen tak nezbavíme. Voňavé drobečky zapadou do roštů v podlaze a nikdo je už nevymete. Obdobně to platí se sladkými limonádami, které v horku snadno vypění. Stan je pak pro hmyz hodně voňavý.

 

Moje dítě je neplavec (špatný plavec). Vadí to?

Pokud je Vaše dítě neplavec, dejte mu s sebou křidýlka nebo vestu. Plovací kruh není vhodný, protože se v něm může dítě převrátit a snadno z něj vyklouzne.

Koupat se chodíme do místního rybníka, kde vystačí i malé děti poměrně daleko. Děti se do hloubky, kde nevystačí prakticky nedostanou (pokud sami cíleně nechtějí). I přesto však u neplavců vyžadujeme, aby vestu nebo křidýlka pokaždé ve vodě měly!!!

Vedoucí si všechny děti hlídají. Každé dítě si na začátku koupání zvolí svého vedoucího, který ho bude hlídat. Jeden vedoucí takto hlídá zpravidla 2 děti, které mají instrukce držet se pohromadě (blízko sebe).

Pokud dítě nechce, koupat se nemusí. Jedinou výjimkou jsou společné hry, kdy ostatní děti v oddílu dítě zpravidla "donutí" účastnit se dobrovolně soutěžení.

 

Jak je to s hygienou? 

  • Jak často se děti myjí?

Pro děti je na táboře k dispozici úmývárka v podobě stanu (sprchové kouty) a altánu (barely s kohoutky a lavůrky). Děti se musí povinně koupat minimálně dvakrát za tábor (v polovině a na konci tábora) - dle hygienických norem se musí koupat 1x za týden, tj. jen jednou ta tábor. Dnes jsou děti i vedoucí zvyklí koupat se častěji, proto mají zpravidla obden možnost dobrovolně se vysprchovat. Záleží  vždy na počasí a zájmu účastníků tábora.

Návštěvy sprch jsou organizovány tak, že chodí zvlášť skupinky děvčat a skupinky kluků. Velikost i složení skupinky je čistě na dětech. Pokud má dítě problém jít se koupat ve skupince dětí (nebo se stydí s někým domluvit), jde se s ním vykoupat vedoucí, kterého (kterou) si dítě samo vybere. Větší děti se mohou koupat i samy, obvykle se to ale nestává. U nejmenších dětí je koupání hromadné - cca 5 nějmenších děvčat jde ve skupince koupat jedna z vedoucích nebo instruktorek. Obdobně je to s chlapci.

Dbáme na to, aby si děti alespoň ráno po snídani vyčistily zuby. Zdravotník hlídkuje u umývárek a odškrtává si každého, kdo si zoubky čistí. Večer si děti také mají možnost zoubky vyčistit. Rozsvítíme v umývárkách, ale neženeme děti hromadně ke kartáčkům. Večerní programy bývají dobrovolné a děti si mohou jít lehnout i dříve než je večerka.

  • Jaké jsou záchody?

WC je v dřevěných kadibudkách. Denně jsou kadibudky umývány / desinfikovány. V případě potřeby je obsah kadibudky zasypáván, aby nadměrně nezapáchal nebo se v okolí nedržel hmyz. U kadíbudek je vždy možnost umýt si ruce mýdlem pod tekoucí vodou (z barelu).

Může se stát, že např. v noci dojde na kadibudce toaletní papír a dítě může mít problém sehnat někoho, kdo mu vydá novou roličku. Z tohoto důvodu mají děti v seznamu doporučených věcí na tábor jednu roličku připsanou.

  • Co když se mé dítě v noci počůrá (pokaká)?

Některým (zejména malým) dětem se občas stane, že se přes noc počůrají. Jestliže máte strach, že se v noci může počůrat i Vaše dítě, doporučujeme rovnou mu s sebou sbalit náhradní napínací prostěradlo a náhradní spacák. Na táboře sice máme "erární" spacáky i prostěradla, ale vlastní je vlastní :)

Máme zkušenosti i s dětmi, které se počůrávaly velmi často. Rodiče nám tuto skutečnost nahlásili dopředu. Pak pro nás není problém zaměřit se na dítě, jít se s ním před spaním vyčůrat a třeba ho (ji) i v průběhu noci vzbudit a doprovodit na toaletu. Minimalizuje se tak počůrávání.

Pokud se dítěti stane, že se přes noc počůrá, řešíme vše velmi diskrétně. Hlavně ze začátku tábora posíláme děti na rozcvičku do lesa a se zdravotníkem procházíme stany a kontrolujeme (hlavně u malých dětí), jestli mají sucho v postelích a ve spacáku. Pokud najdeme "loužičku" vše okamžitě vyměníme (vč. matrace je-li třeba). Ostatní děti si ničeno nevšimnou. Počůraný spacák a prostěradlo pak v průběhu dne necháme uschnout.

Obdobná situace může nastat např. v průběhu noční hry. Některé děti se počůrají už jen ze strachu, co se bude dít. Proto vždy po noční hře (před tím, než jdou děti spát) kontrolujeme, zda jsou v suchu.

Pokud dopředu víte, že má vaše dítě s počůráváním problém, je lepší zabalit mu s sebou noční pleny, které si může chodit "potají" oblékat a vyslékat na marodku spolu se zdravotníkem. Předejdete tak tomu, že ze stanu je po opakovaném počůrávání hodně cítit moč. Ostatní děti to zpozorují a dítě je i přes naši veškerou snahu pomalu vyčleněno z kolektivu.

  • Sušení mokrého prádla a obuvi

Ze zkušeností z minulých let jsme zavedli sušárnu pro oděvy a ručníky i pro boty. Hlavně malým dětem je dobré před odjezdem říct, že si mohou nechat ušušit boty. Musí ale říct vedoucím, že je mají mokré. Ačkoli dětem kontrolujeme, zda jsou v suchu, není v našich silách kontrolovat všechny každou hodinu. Zaměřujeme se hlavně na malé děti.

 

Mohu přijet na návštěvu?

Po minulých letech, kdy se návštěvy kvůli covidu konat nemohly jsme i pro rok 2023 rozhodli, že návštěvní den nebude. Prosíme rodiče i jejich rodinné příslušníky, aby do tábora nejezdili - narušuje to průběh táborové hry a nemusíte nás v táboře zastihnout; navíc může ostatní děti mrzet, že jejich rodiče nepřijeli.

Pokud by bylo z nějakého koli důvodu nutné, abyste dítěti dovezli další oblečení, je vždy nutná dohoda předem - přivezené vybavení si vyzvednou pracovníci tábora mimo tábořiště.

Orietnační průběh návštěvního dne:

  • 14:30 - 15:30 příjezd návštěvníků, zapsání do knihy návštěv, prohlídka tábora, "výslech" dětí (v této části většinou maminky uklízí dětem ve stanu - přeberou jim tašku, odvezou špinavé prádlo a doplní čisté apod. - tuto snahu po odjezdu rodičů náležitě oceníme ohodnocením stanů :))
  • 15:30 - 17:00 program pro návštěvníky - každý rok je pro rodiče připravován speciální program, při kterém si vyzkouší to, co děti na táboře dělají. Vezměte si proto sportovní oblečení a hlavně pohodlnou obuv (bez vysokých podpatků).

Upozornění:

  • Nevozte dětem příliš jídla. Stany nejsou vhodné k jeho uchovávání (vábí hmyz a mravence). Poud chcete nebo máte možnost přivést dětem jídlo ve větším množství (např. ovoce či zeleninu ze zahrádky nebo něco sladkého), dejte ho do táborové kuchyně. Použijeme ho při svačině pro všechny děti. Rozhodně se nemusíte bát, že by jídlo od Vás snědli vedoucí a k dětem by se nic nedostalo.
  • Pokud chcete zjistit, zda dítě nepotřebuje něco přivézt, zeptejte se včas v dopise. Pokud bude dítěti scházet zásadní vybavení (dosvítí baterka, dojdou ponožky, ztratí lžíci apod.) zavoláme vám nebo to sami vyřešníme přímo na táboře.

 

Proč nemohou mít děti jídlo ve stanech

Rodiče chtějí svým dětem přilepšit a dávají jim na tábor (při odjezdu, návštěvním dnu nebo dokonce poštou v balíku) sladkosti nebo dobroty různého druhu (křupky, brambůrky apod.). Stále si však nepřipouští, co tím mohou dětem způsobit.  Jídlo obecně vábí mravence, hmyz (včely, vosy) a hlavně myši. V podstatě žádné dítě neumí jíst bez toho, aby nadrobilo nebo rozsypalo částo obsahu. Z roštů na podlaze stanů pak není možné dostat zbytky jídla.

  • Jako první se ve stanu začnou objevovat mravenci, jejichž pokousání sice zdravotní komplikace zpravidla nezpůsobí, ale je nepříjemné. Děti si rány rozškrábou a v podmínkách tábora (prach, voda v rybníce apod.) stoupá riziko zanícení.
  • Horší variantou je hmyz (vosy a včely z nedalekého úlu). Poštípání už nemusí být bez komplikací, hlavně u alergiků.
  • Vůbec nejhorší variantou jsou myši. Jakékoli zapadlé jídlo vyčenichají na dálku. Mohou však přenášet choroby a parazity nebo dokonce dítě pokousat.

Obecně platí, že děti jedí zásoby dokud je mají - bez ohledu na to, že jim mají vydržet na delší dobu nebo že už jich snědly dost. Jí mix všeho možného, protože si dobroty vzájemně rozdávají. Část zásob rozsypou nebo rozdrobí po stanu a omachané obaly nechávají povalovat všude kolem. Pokud má dítě schované jídlo v taškách, může dojít k zašpinění oblečení. Největším rizikem zůstává to, že dítě sní jídlo, které se již zkazilo. Proto dětem nikdy nenechávejte ve stanu např. buchtu nebo nakrájené ovoce a zeleninu.

Úplně nejlepším nápadem není ani odpadkový koš uvnitř stanu - pokud do něj děti hází cokoli, co obsahuje zbytky jídla.

Pokud na návštěvy dětem přeci jen chcete něco přivézt, snězte si to v jídelně. Typickým příkladem je Pizza. Zapadlé kousky se mohou v závislosti na počasí začít dokonce i kazit a plesnivět.

 

Níže uvádíme nejčastější pamlsky a důvody, proč je dětem nedávat do stanů.

  • Sladké perlivé nápoje (Kofola a jiné obdobné limonády) - v přehřátém stanu se chemické limonády sice nezkazí, horší ale je, že dětem často vypění při otevření. Sladká limonáda se rozlije po stanu a vábí mravence, hmyz i myši.
  • Čokoláda (samostatná nebo jako součást sušenek) - v teple se čokoláda roztíká. Děti ji sice nějak sní, často se pak ale utřou do něčeho, co zůstane ve stanu. Zároveň zůstává velká část čokolády na obalu a pokud takový obal zůstane ve stanu "voní na dálku".
  • Sušenky - jejicn největší problém je, že se drobí.
  • Lízátka - lízají se poměrně dlouho a děti určitě nevydrží po celou dobu v klidu. Rizikem lízátek je držátko, kterým mohou ublížit sobě nebo ostatním dětem.
  • Bombóny - každý kus ve zvláštním pozlátku (bonpary, hašlerky apod.) - v horku se každý bonbon trochu rozteče a přilepí k pozlátku. Dítě ho rozbalí a dost často zahodí ve stanu (pod postel) - sladká vábnička je zaručena. Navíc velké cucací bonbony představují riziko přidušení - pokud dítě cucá bonbon a blbne při tom s ostatními, může ho vdechnout. Tyto bonbony nejsou vhodné ani pro starší děti, protože ti často obdarovávají mladší táborníky, u kterých je riziko uvíznutí bonbonu v dýchacích cestách vyšší.
  • Bonbóny v pytlíku bez pozlátek (lipo, gumoví medvídci apod.) - pytlík se při otevření prakticky vždy roztrhne tak, že se z něj nesnědené bonbony sypou. Pytlík nejde uzavřít a při uchování na později se do něj může dostat hmyz, který může děti nečekaně poštípat. Tyto sladkosti jsou tím horší, čím větší jsou pytlíky. A není zde jen problém s rozsýpáním bonbonů, ale i s tím, že děti sní najednou velké množství sladkostí. Nechtějí pak jíst např. oběd a bolest bříška na sebe nenechá dlouho čekat.
  • Křupky, brambůrky a obdobné keksy - drobečky z těchto pochutin obsahují tolik koření, že pro myši voní na dálku.